Máte už dost celoživotních těžkostí a peripetií se seznamováním? Propadáte již chmurným myšlenkám? Myslíte si, že nikdy nenajdete toho „pravého“, tu „pravou“? Nevěšte hlavu! Něco pro vás máme! Právě pro vás jsme připravili seriál, který vás provede nástrahami a úskalími seznamování, krůček po krůčku.
Že je partnerství věcí nesmírně důležitou, je neoddiskutovatelné. Stačí se jen podívat na životní cesty mnoha lidí, kteří byli poznamenáni, a to doživotně, volbou špatného partnera. Právě partner by nám měl být v životě oporou stejně jako my jemu. Tedy ideální partnerství, by mělo být vztahem, který překypuje vzájemnou láskou, pochopením, harmonií a jinými, více než povznášejícími věcmi. Bohužel realita je často jiná. Někdy přesně protichůdná, kdy se nám proces výběru nepovede či se nám vymkne z rukou.
Obsah článku
Počáteční zamilovanost versus tvrdá realita
Ne nadarmo se říká, „že každý zamilovaný je slepý“. Vskutku potencionální „výběrové řízení na partnera“ je věcí, kdy jsme v područí bouřlivých citů a střízlivá racionalita nám někam utíká. V tomto období vždy vidíme objekt svého srdce v růžových barvách, a pokud se nám někdo v okolí pokusí nadzvednout pomyslné růžové brýle, může se připravit na prudkou, někdy až agresivní reakci. Těmi, kteří to s námi „ přece myslí dobře“, bývají často naši rodiče, sourozenci, nejbližší přátele.
Vystřízlivění přichází později, a pak mnohdy až u psychologa si uvědomíme, že pro celoživotní partnerství a možná potencionální založení rodiny, nestačí jen to, že si s partnerem hezky povídáme. Jestliže si vybíráme partnera jen na základě toho, že se nám s ním hezky povídá, postupujeme velmi neopatrně.
Rádci našeho výběru
Kdo jsou ti troufalci, kteří nám radí do výběru partnera? V minulosti to bývávala rodina, zejména rodiče, ale doba se mění. Dnes jsme samostatnější a sebevědomější a rady starostlivé maminky jsou pro nás jak házení hrachu na stěnu.
Jsou to často naše geny, které nám zavelí a my je poslechneme jak vojín generála. Jsou to geny, které způsobují u mužů přehnaný zájem o fyzickou krásu, stejně jako u žen touhu po vtipném a sebevědomém partnerovi, raději než po nesmělém, byť hodnému klukovi.
Tak nám velí city a intuice, často řízená našimi geny. Jak se ale ukazuje nezřídka kdy v životě, řízení se jen našimi city a intuicí není vždy dobré. Někdy je zapotřebí zapojit i trochu rozumu. Právě jedincům s těmito problémy se budeme věnovat v našem seriálu přednostně.
Filemon a Baucis
Partnerství můžeme v praxi rozdělit do tří částí. První částí je seznamování. Už to bývá pomyslným kamenem úrazu řady, zejména nesmělých jedinců. Druhou část bychom mohli definovat jako udržovací či udržování vztahu, a třetí částí může být rozchod, který může, ale nemusí přijít. Ne každý člověk je obdařen schopností neomylně určit svého životního partnera, vzít si ho, založit rodinu, žít spolu jako Filemon a Baucis a po smrti splynout v jeden strom, jak píše Ovidius ve svých Proměnách. Právě tito šťastní jedinci jsou zdrojem literární, básnické, ale i životní inspirace pro mnohé z nás. Druhou stranou mince zůstává skutečnost, že rozhodně ne každý smrtelník má to štěstí, že ihned v životě natrefí na svého „ Filemona“ či svoji „Baucis“, a tak jejich partnerství těchto ideálů zdaleka nedosahuje a muže být zdrojem značné frustrace.
Dynamika randění
Existuje nemalý počet lidí, pro které je seznamování hotovým průchodem horoucím peklem. Proč seznamování způsobuje tolik problému? Odpověď není jednoduchá, důvodu může být celé spektrum. Typickým a častým důvodem je a může být nesmělost, ale i tempo seznamování, které je velmi individuální. Jsou lidé, kteří se v počáteční fázi vztahu seznamování potřebují vidět velmi často – typicky denně. Naproti tomu jiní, byť je to extrémní příklad, si vystačí s jednou procházkou měsíčně. Tento pomalý typ by byl ve většině případů nejraději, pokud by se s partnerem-partnerkou dlouho seznamoval, otrkával, třeba na pracovišti. Za nějaký rok ji pozval na rande a za další rok či roky by se jim vyjevila láska v celé své kráse. Bohužel ne každý má na tento způsob seznamování nervy nebo čas.
Seznamování je velice dynamický proces, a přizpůsobit se seznamovacímu tempu tomu druhému je nelehký úkol. I to je jeden z důvodu, proč tolik partnerství ztroskotá jak Titanic, už ve své úvodní fázi, tedy při seznamování.
Kdo je aktivnější?
Dle softwaru, který jsme dostali od matky přírody, je muž lovec-dobyvatel a měl by být v procesu seznamování či balení aktivnějším. V tomto procesu náletů dravců se role ženy omezuje na to, koho k sobě připustí a koho nikoliv. Problém je, když se do dominantní role stylizuje sama žena. Je jistě mnoho pasivnějších mužů, kterým celé nastavení procesu vyhovuje. Pokud je ovšem muž rovněž dominantní a ještě k tomu nezadaný, bude zde docházet ke kolizi podobných sil a vztah dost možná rychle skončí. Tento typ muže se spíše půjde poohlédnout po jiné ženě, která rychleji vyslyší jeho „lovecké-dobyvatelské volání“.
