Snažit se žít zdravě, věnovat pozornost tomu, co kupujeme a následně konzumujeme, vybírat si potraviny, které co nejméně zatěžují náš organizmus i životní prostředí, to vše je chvályhodné. Takováto snaha o zdravý životní styl vede k lepšímu zdraví, postavě, náladě a celkově pozitivnějšímu pohledu na svět. Nic se ale nesmí přehánět. I v této oblasti se totiž dá zajít do extrému, který pak napáchá více škody než užitku. Takovým extrémem je v tomto případě ortorexie – chorobná posedlost zdravou stravou.
Obsah článku
I dobrá snaha se může zvrtnout ve velký problém
Motivací k proměně jídelníčku v jeho zdravější variantu bývá nejčastěji snaha zlepšit zdravotní stav nebo změnit svůj vzhled. Pokud se člověk k takové změně odhodlá, brzy se začne opravdu cítit lépe. A vydrží-li mu taková změna trvale, nezbývá než gratulovat. Jenže problém nastává, když se z původní dobré snahy stane závislost a chorobné nutkání začne vítězit nad zdravým rozumem. Nejčastěji se s tímto problémem potýkají lidé, ženy i muži, zhruba mezi 30. a 40. rokem, vzdělaní a se slušným zázemím. Další ohroženou skupinou jsou mladé dívky, které řeší během puberty svou měnící se postavu a často zkoušejí různé diety. Řešit jídlo a způsob stravování je dnes módní záležitostí i mezi mladými lidmi a síla party je v tomto případě víc než zhoubná.
Postupná cesta do stravovacího pekla
Jaký je rozdíl mezi běžnou snahou o zdravý přístup k jídlu a ortorexií? Především v tom, že dotyčný stále není spokojen s tím, jak moc zdravě se mu daří stravovat. Pořád má nutkavý pocit, že by měl dělat více. Obvykle ze své stravy nejdříve vyřadí všechny konzervované potraviny, polotovary, lepek a bílý cukr, poté i maso, mléčné výrobky a tak může pokračovat dále, až nezbude téměř nic. U každého jídla nejprve dlouze zjišťuje jeho přesné složení i původ ingrediencí, než se odhodlá jej zkonzumovat. Postupně se tak může dostat až do fáze, kdy do sebe dostane jen trochu ovoce, zeleniny, nepražených a neochucených oříšků nebo semínek. Takto chudý jídelníček je ale samozřejmě náporem na organizmus, který postrádá potřebné živiny.
Trpí fyzická i psychická stránka člověka
Zdravotní problémy vyplývající z ortorexie souvisí s podvýživou. V první řadě přichází neustálá únava a snížená obranyschopnost těla, dále chudokrevnost, u žen poruchy menstruačního cyklu, osteoporóza a další nepříjemné potíže, v extrémních případech vedoucí až k ohrožení života. A pochopitelně trpí i psychika. Nemocného sužuje neustálý pocit hladu, který ale nemůže zažehnat, protože mu žádné jídlo nepřijde dost zdravé. Často se také setkává s nepochopením ve svém okolí. Rodina a blízcí většinou nejdříve přistupují ke změnám stravovacích návyků člověka pozitivně, avšak časem se stávají nároky ortorektiků na kvalitu a složení jídla neúnosné. To vede k postupné izolaci a osamělosti nemocného. Jídlo je totiž součástí většiny společenských příležitostí a tak se takovým situacím raději začne vyhýbat.
Zabývat se zdravým životním stylem je chvályhodné, ale jen do určité míry. Pokud vás to začne více omezovat, ukrajovat nepřiměřeně volného času a dostaví se pocity viny za každý prohřešek v čistotě zkonzumované stravy, je nejvyšší čas se nad tím pořádně zamyslet. A jestliže to nepomůže, nejlepší bude obrátit se na odborníka specializujícího se na poruchy příjmu potravy, protože závislost na zdravé stravě už opravdu není v pořádku.
