Určitě jste se dostali do situace, kdy jste potřebovali pomoc. Může se jednat o maličkost, například o ukázání směru, když jste se ve městě ztratili, pomoc při nástupu s kočárkem do tramvají, autobusů či trolejbusů atp. A určitě jste se také setkali s nepříjemným odmítnutím, po kterém vám zůstala nechuť kohokoliv dalšího o pomoc požádat.
Málo kdo má rád ten pocit, když potřebuje od někoho pomoc. A o to hůře se lidé vyrovnávají s odmítnutí pomoci, protože v nich vzkvétá pocit ponížení. V takovém případě si lidé raději o pomoc ani neříkají. Nejde však jen o pomoc s kočárkem, ale také o pomoc v jiném směru – třeba o pomoc ve škole, v práci, ale i ve vztazích.
Jak tedy správně poskytnout pomoc?
V určitých situacích je pomoc poměrně snadná. Vidíme, že někdo potřebuje třeba podržet dveře, tak jednoduše jdeme a pomůžeme. Existují však situace, kdy to tak snadné a jednoznačné není. Často nevíme jak někomu pomoci, ocitne-li se dotyčný v psychicky náročnějších problémech. Mnoho lidí má pocit, že se jejich blízký trápí a že potřebuje pomoc. Stává se však, že námi nabízená pomoc je odmítnuta, což v nás vyvolává mnohdy pocit rozhořčení a cítím se uraženi. Tyto pocity jsou však zcela zbytečné. Není důvod cítit se uraženě, pokud člověk vaši pomoc odmítne. Jen vnímá celou svou záležitost jinak než vy. Mnoho lidí si myslí, že nejlepší pomoc je konstruktivní kritika. A právě tato pomoc bývá nejčastěji odmítána, ačkoliv ten, kdo kritizuje to myslí dobře. Konstruktivní kritikou však příliš lidem nepomůžete. Chcete-li někomu opravdu pomoci, je lepší se zeptat, co pro něj můžete udělat. Snažte se zbytečně nekritizovat a mluvte spíše o tom, jak celou záležitost vnímáte vy. Nejlepší jsou slova typu: “Myslím, že máš starosti. V poslední době vypadáš ustaraně. Trápí tě něco?” Když se budete zajímat o jeho situaci a pochopíte, proč se v dané situace chová dotyčný tak či onak, pak mu budete moci navrhnout takovou pomoc, která bude skutečně užitečná.
