Pokud jste rádi, že chápete, co znamená keto, low-carb nebo veganská dieta, pak už vám nejspíš nezbývá prostor na to vědět, co je to makrobiotická strava. Což je trochu škoda, protože může být pro našince poměrně zajímavá. Proto se na ni zaměříme v našem dnešním článku.
To, jaký stravovací směr si vyberete závisí jen na vás. Zatímco někdo preferuje zvýšenou konzumaci masa a zdravých tuků (keto dieta), někdo další preferuje čistě rostlinnou stravu. (Vegetariáni a vegani.) Na tak trochu nucené dietě jsou pak ti z nás, kteří trpí alergií, nebo intolerancí některých potravin (alergie na mléko, alergie na ořechy…) a celiaci (alergie na lepek).
Také se ale můžete rozhodnout, že budete jíst jen syrové ovoce (raw), nebo budete jíst výhradně jen to, co spadlo ze stromu (frutariáni). O čem je ale makrobiotická strava? Není čirou náhodou podobná té normální? A pokud ne, v čem přesně se liší od těch ostatních?
To se dozvíte, když budete pokračovat ve čtení.
Obsah článku
Co je makrobiotická strava
Makrobiotická strava (nebo také makrobiotika), vychází z učení zenového buddhismu. Tento stravovací směr vychází z přesvědčení, že každá potravina má svou energii, která odpovídá buď jin, nebo jang. Také prosazuje redukci živočišných výrobků. Místo toho vás podpoří v tom, abyste kupovali lokálně pěstované sezónní potraviny. V neposlední řadě v ní hraje velkou roli také střídmost.
Ačkoliv by mohla tato filozofie působit pro průměrného Středoevropana lákavě (protože si ihned vzpomene na to, že lidé z asijských zemí mívají kvalitnější zdraví a dožívají se v dobré kondici i vyššího věku), neexistuje prakticky žádný důkaz o tom, že by makrobiotická strava mohla nějak příznivě ovlivnit léčbu některých závažných onemocnění. (Jako je třeba rakovina.)
Jídelníček makrobiotické diety
Základem makrobiotické stravy jsou celozrnné výrobky, které tvoří až 50 % denního příjmu.
Z toho důvodu na jídelním lístku najdeme:
- Bulgur
- Quinou
- Hnědou rýži
- Divokou rýži
Z ⅓ by pak měl jídelníček obsahovat lokálně vypěstovanou zeleninu. V našich podmínkách jde o květák, cibuli, ředkvičky, petržel, zelené zelí, brokolici a kapustu. Zbytek vyplní nakládaná zelenina, fazole, sója, mořská řasa a bylinky.
Jídla, kterým se vyhnout, nebo je konzumovat občasně
Vzhledem ke striktním pravidlům asi nikoho nepřekvapí, že makrobiotická strava poměrně dost omezuje ostatní typy potravin. Jen občas si můžete dopřát okurku, ořechy, celer nebo salát. Zhruba jednou za měsíc si můžete dopřát i ryby, mléčné produkty, maso a vejce.
Jasnou stopku ovšem dostávají brambory, vanilka, vepřové maso, káva a nápoje obsahující kofein, alkohol, tropické ovoce, pálivé jídlo a koření, česnek, cukr, rajčata a pár dalších potravin, které v dnešní době považujeme za samozřejmost.
Výhody a nevýhody makrobiotické stravy
Výhodou makrobiotické stravy je to, že nás nenabádá k přejídání. Také nás učí konzumovat zdravé typy potravin (například luštěniny, kterých máme v jídelníčku málo). V neposlední řadě podporuje pěstitele zeleniny v dané oblasti a učí nás žít víc v souladu s přírodou. (Jíme jen to, co je přirozeně dostupné v daném ročním období.)
Mezi její nevýhody však patří:
- Šíře restrikcí
- Vysoký obsah soli v některých jídlech
- Nedostatek některých vitamínů a minerálních látek
- Že si hodně lidí myslí, že je pomůže vyléčit z vážné, nebo z chronické nemoci (není to pravda)
V případě, že se rozhodnete makrobiotickou stravu vyzkoušet, buďte rozumní a hned první den si běžte koupit multivitamíny, nebo jiné potravinové doplňky, které vám pomohou doplnit vitamíny, stopové prvky a minerální látky, které tělo potřebuje pro své plné zdraví.
Máte nějakou vlastní zkušenost s makrobiotickou stravou? Pokud ano, napište nám svůj příběh do komentářů pod článkem.
