Epidemie koronaviru zasáhla celou společnost. Nejen, že se nemůžeme setkávat v restauračních zařízeních u dobrého jídla, nebo chodit za kulturou, ale také musíme dohlížet na domácí výuku našich dětí. Jak se z toho nezbláznit a zároveň děti naučit to, co mají ovládat?
Vzdělání je důležitou společenskou komoditou. Zatímco nedávno se jím zabývaly školy a různé zájmové kroužky, kde byli dětem k dispozici zkušení učitelé a lektoři, aktuálně se tahle starost přenesla na naše vlastní bedra. (Bez toho, aniž by ubyla povinnost odvádět práci, nebo pečovat o domácnost.)
Ne každý je ale rozený učitel. Zatímco někdo je dobrý na vysvětlování matematiky, nebo dějepisu, jinému jde programování, nebo tvorba grafiky. Ne všichni navíc máme dostatek trpělivosti. Takže se můžeme cítit frustrovaní z toho, že nevíme, jak máme domácí výuku uchopit, nebo kde na ní máme vzít pro všechny ostatní povinnosti čas.
Aby z vašich dětí vyrostli lidé, kteří mají všechny potřebné dovednosti a znalosti, a to ačkoliv jim situace zrovna dvakrát nepřála, dáme vám pár tipů, jak domácí vyučování velmi dobře zvládnete.
Komunikujte se školou
Aby bylo jasné, co se má kdy dělat, nebo jak by to mělo zhruba vypadat, neobejde se to bez toho, aby se z vás (alespoň občasně) stali projektoví manažeři, kteří mají představu o plánech a cílech. Které zná vaše škola, nebo učitel. Někteří kantoři trvají na zasílání zadání z učebnic, jiní zase nedají dopustit na online konference se třídou. Poslední skupina pouze zadá téma a nechá rodiče, ať si s tím nějak poradí.
V případě, že máte pocit, že to učitelé přehání (protože někteří dítěti dávají víc úkolů, než kolik by jich stihlo udělat ve škole), nebo vám jejich způsob vedení domácí výuky nepřijde jako dostatečný, nebojte se jim ozvat se svými připomínkami a návrhy. Jde o novou situaci pro všechny, takže je na místě se snažit jí dát nějaký smysluplný rámec tím, že se podělíte o své myšlenky a nápady.
Promluvte si s dítětem
Ačkoliv pracujete z domu, vaše dítě má pocit, že jste tady pro něj. Proto za vámi chodí každých deset minut a neustále se ptá na něco, čím se nemáte čas zabývat. Což může vyústit v hromadný pocit nespokojenosti, úzkosti, deprese a vzteku.
Proto si ve volné chvíli se svými potomky promluvte. Úměrně jejich věku jim vysvětlete, že pracujete a bohužel nemáte čas něco stále řešit. Naopak je motivujte k tomu, aby byli při práci co nejsamostatnější. S nabídkou, že pokud chtějí, každý den se k nim ve stanovený čas připojíte a zkontrolujete jim úkoly, nebo jim vysvětlíte to, čemu napoprvé neporozuměli.
Jak pojmout výuku?
Aby domácí výuka dohnala tu klasickou, začněte tím, že si s dětmi ráno povíte, co se bude dělat. (Využít k tomu můžete čas, který nestrávíte cestováním do práce a do školy.) Klidně jim to napište na lístek, ze kterého mohou odškrtávat hotové úkoly. V případě potřeby dětem pomozte nastartovat počítač a připojit se do online místnosti, ve které na ně čeká učitel a zbytek třídy.
Pokud máte pocit, že děti nerozumí tomu, co jim učitel řekl, nebo tomu, co si přečetly v učebnici, zajistěte, aby viděly učivo v souvislostech. To lze udělat tak, že:
- Děti necháte vyplnit online testy na internetu, které se týkají probírané látky (na učebních portálech jich existuje spousta a není to na známky)
- Je necháte sledovat vzdělávací pořady v televizi
- Dětem pustíte edukační videa na YouTube
- Je ve volné chvíli vyzkoušíte z toho, co se naučily
- Se s potomky podíváte na film, který vyobrazuje probírané období
- Budete společně sledovat televizní dokumenty
V rámci přírodovědy také můžete chodit do otevřené přírody a ukazovat si některé věci přímo. Například různé druhy stromů, rostliny a jejich části, živočichy a podobně. Hodně pomáhá i připomínání společných zážitků z dovolených, nebo těch, které děti nasbíraly u babičky a u dědy. (Zvířata, tradice, města a obce…)
I když to zní možná trochu triviálně, pravda je taková, že člověk se toho mnohem více naučí ve chvíli, kdy chápe historické a další souvislosti, nebo jak daná věc funguje. Nelze to aplikovat vždycky (třeba u cizího jazyka, kde může pomoci učení s obrázky, nebo s pomocí asociací), ale rozhodně to stojí za to vyzkoušet.
V případě, že dítě ani přes veškerou snahu nechápe, či nestíhá, nezlobte se na něj. (Vám taky všechno nešlo a taky na vás v dospělosti nikdo nekřičí, když vám učení něčeho nového nějakou chvíli trvá.) Místo toho se zkuste informovat o možnostech online doučování. Vaše dítě pochopí probíranou látku, vy budete mít čas na to, na co potřebujete udělat a student bude rád, že má nějakou brigádu. Spokojení budou tedy všichni.
Jakým způsobem jdete na domácí výuku vy? Bojujete, nebo už jste našli systém, který vám vyhovuje?
