Zamilovanost je jeden z nejkrásnějších stavů v životě. Celý svět se nám zdá krásnější. Je pravda, že v tomto stavu jsme ovlivněni širokou škálou hormonů, které způsobují, že nejsme v přemýšlení zcela racionální. Tyto hormony jsou produkovány žlázami s vnitřní sekrecí, kterými jsou hypotalamus, hypofýza a nadledviny. Zamilovanost je mnohovrstevný proces, který má vrstvu emocionální, chemicko-hormonální a behaviorální.
Loutky chemických látek a hormonů
Prvotním spouštěčem těchto milostných pobláznění bývá dvojice dobře známých hormonů. Jedná se o pohlavní hormony estrogen (ženský) a testosteron (mužský). Daná dvojice hormonů je odpovědna za sexuální pud. Právě sexuální pud je pomyslným „odrazovým můstkem“ do stavů lásky či zamilovanosti. V období zamilovanosti hraje jistou roli i hormon adrenalin. Například při pohledu na milovanou osobu může zamilovaný pociťovat zvýšené bušení srdce či pocení rukou, zrychlený dech. Pocit neskonalé euforie, který částečně připomíná stav, kdy jsme pod vlivem drog, je dílem především hormonu dopaminu. Dalšími látkami, které se podílí na emocionálních poblouzněních, jsou aminy. Tyto látky mají účinky podobné návykovým látkám. Proto lze chemicky chápat zamilovanost jako formu jisté narkomanie, kdy jedinec zamilovaný až po uši a touží jen po tom, aby byl s milovanou osobou.
Vystřízlivění
Období krásné, silné počáteční zamilovanosti později střídá vystřízlivění. V tomto období se mění hormonální mix, kterým jsme ovládáni. V těle se vyplavují látky blízké opiátům, které produkuje mozek. Jejich působení není aktivační, ale spíše tlumící. Jedinec se zklidní a ustálí.
Tvorba potomstva
Závěrečnou fázi celého dlouhého procesu je, jak to v přírodě chodí, tvorba potomstva a péče o ně. I zde se hormonální mix mění. Dominuje mu hormon oxytocin, který někdy nese jméno „hormon věrnosti“. Tento druh hormonu je spojován hlavně se ženami. Produkuje jej hypotalamus. Má významnou úlohu při porodu a kojení a působí jako regulátor mateřské lásky. Emocionálně způsobuje něžnost. Oxytocin se však objevuje i u mužů, například během sexuálního vyvrcholení se jeho množství zvyšuje několikanásobně.
Tento hormon rovněž působí proti stresu, podporuje monogamnost a věrnost.
Zamilovanost je stavem, který by možná šlo trochu brutálně definovat jako“ krátkodobé pobláznění“, kdy, jak již bylo zmíněno, se nechováme zcela racionálně. Tato věta zní trochu moralisticky či káravě. „Je třeba se chovat racionálně“. Na druhou stranu je nutno říci, že v životě se neobejdeme ani bez citu. Představme si ryze racionální život bez citu. Děsivá představa. Sentimentalisté dávali přednost citu před rozumem. Považovali jej za přirozenější duševní proces než rozum. V životě je pravda asi někde mezi, cit a rozum by měly být zhruba v rovnováze. Rozum nám pomůže do života vdechnout trochu toho“ racionálna“. Cit je však tím, co do našeho života vnese jeho krásnou a nezaměnitelnou barvitost, díky které si jej potom můžeme vychutnávat plnými doušky.
