Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, co všechno může ovlivňovat váš vztah s partnerem? Těch faktorů je tolik, že jdou jen stěží vyjmenovat, ale jedním z nich je také vaše a partnerova sourozenecká konstelace.
Obsah článku
Pořadí hraje významnou roli
Sourozenci jsou nedílnou součástí života a během našeho dětství a dospívání nás vztah s nimi určitým způsobem utváří a formuje. Ať chceme nebo ne, tyto stereotypy v chování si pak neseme i do budoucích partnerských vztahů. Samozřejmě se nedá říci, že by to hrálo hlavní roli při fungování nebo naopak nesouladu v našem vztahu s partnerem, ovšem určitá míra odpovědnosti se těmto rodinným vztahům nedá upřít. To, jestli se člověk narodí jako prvorozený, prostřední nebo benjamínek, či zůstane jedináčkem, se prostě odrazí v jeho povaze.
Kdo je kdo?
Prvorození bývají starostliví, spolehliví, zodpovědní, opatrní, často poměrně konzervativní a neumějí moc dobře dávat najevo své pocity, i když jsou velmi zranitelní.
Prostřední sourozenci bývají mistry kompromisu. Od malička se museli vyrovnávat staršímu sourozenci a zároveň se nenechat předběhnout tím mladším. Umí dobře jednat s lidmi, jsou kreativní ve vymýšlení různých možností řešení, ale také neustále ve střehu a snaží se prosadit svou individualitu, k čemuž neměli jako děti moc příležitostí.
Nejmladší děti v rodině mají díky svým sourozencům již prošlapanou cestu a tak je nesvazují přehnané obavy rodičů. Mají větší volnost a ta vede k určité rozjívenosti až nezodpovědnosti. Bývají to lidé extrovertní, zábavní, ale také umanutí a rádi manipulují s ostatními.
Jedináčci jsou zvláštní kategorií, protože byli vždy zvyklí být středem pozornosti a zájmu, nemuseli se o nic dělit a nikdo je nesrovnával s ostatními členy rodiny. Neznamená to však, že jsou zákonitě rozmazlení. Naopak se umějí dobře chovat ve společnosti a naslouchat radám jiných, čemuž se v kolektivu dospělých jako děti nevyhnuli. V kontaktu s dospělými se s nimi často jednalo jako s malými dospěláky a vyžadovala se po nich zodpovědnost, což u nich vede k podobným vlastnostem jako u prvorozených. Bývají to ale velcí individualisté a někdy mají problém toto v životě překonat.
Sestra nebo bratr?
Pokud je váš sourozenec opačného pohlaví, může vám to usnadnit jednání v partnerském vztahu. Ovšem ani to neplatí vždy. Pokud je totiž váš vztah se sourozencem příliš idylický, podvědomě to můžete očekávat od vztahu s partnerem a nenaplnění těchto představ poté vede k frustraci a nespokojenosti. Pokud naopak se svým sourozencem celý život vůbec nevycházíte, můžete zase tyto spory podvědomě přenášet i do vašeho vztahu, aniž byste si to vůbec uvědomovali.
Komu to tedy bude klapat?
To se nedá říct, protože to opravdu ovlivňuje bezpočet různých faktorů. Je ale pravdou, že manželské poradny nejčastěji navštěvují partneři, kteří jsou oba jedináčci nebo prvorození. Je to tím, že jsou zvyklí být dominantní autoritou a ani jednomu se většinou nechce z této role vystoupit, nebo prostě neví jak. Nejlepší dispozice pro harmonický vztah má stejná partnerská konstelace, jako byla v původní rodině. Tedy starší bratr mladší sestry si bude rozumět se ženou, která vyrůstala se starším bratrem. Pro něj je přirozené hrát ochraňující roli a pro ni zase podřídit se autoritě. Stejně to bude fungovat i obráceně, starší sestra musela pečovat o mladšího bratra a tak v tom bude pokračovat i v partnerství. Pokud její muž má starší sestru, určitě ani jemu nepřijde tato péče partnerky zvláštní. Doplňující funkce ve vztahu to mají prostě o trochu jednodušší, protože nemusejí překonávat svou přirozenost.
Ať jste na tom s partnerem jakkoliv, určitě by toto mělo být pouze vodítkem, jakým směrem se zamyslet nad případnými problémy. Třeba si ale vlastním uvědoměním svých rodinných vztahů dokážete pročistit svůj momentální život.