Kdo by neznal ten opojný pocit zamilovanosti. Ten pocit, kdy je najednou ráno příjemnější, kdy večer usínáme s pocitem naplnění, kdy nám najednou dává život smysl, kdy jsme plní energie a jsme schopní spojit všechny kontinenty do jednoho! Zamilovanost je úžasná, opojná, krásná …. a pomíjivá. Je to, co cítíme pouhé pomíjivé zamilování nebo je to skutečná a ta pravá láska na celý život?
Zamilovaný člověk se chová jako pomatenec. Doslova a do písmene. Naše chemické procesy v těle byly pomatené zásluhou osoby, která nás tak přitahuje! Jenomže tahle přitažlivost je pomíjivá a jakmile se dostaneme do bodu “vystřízlivění”, zjistíme, že to, co jsme k našemu protějšku cítili, nebyla láska, ale pouze a jen přitažlivost a chtíč. A přesně tohle vystihuje chování mnohých mužů, kteří se nechají příliš snadno uchvátit nějakou ženou. A jakmile taková žena ukojí jejich chtíč, rázem muži pochopí, že tahle žena nebude pro ně tou pravou protože … jsou třeba až příliš rozdílní. Mezi zamilovaností a pravou láskou je ohromný rozdíl a někdy ztrácíme nadhled a klademe si otázku, zda to, co cítíme je skutečná pravá láska. Zatímco zamilovanost nám jde tak nějak sama od sebe, pravá láska – ta dlouhodobá – ta si žádá péči a snahu ze strany obou partnerů. Za dlouhodobým vztahem je mnoho práce.
Láska na první pohled
Věříte na lásku na první pohled? Romantičtí lidé s velkou pravděpodobností ano. Ale jak to je ve skutečnosti? Opravdu existuje láska na první pohled? A je to ta pravá láska? Jak to vidí odborníci? Odborníci tuhle lásku na první pohled vnímají jako erotický přenos. Jakmile ucítíme, že “přeskočí jiskra”, začne náš mozek posuzovat dotyčnou osobu na základě dřívějších zkušeností a zážitků. Projektujeme si do cizí osoby své vlastní zkušenosti. Na základě toho tuto osobu posuzujeme. A jakmile ucítíme tuhle lásku na první pohled, začne naše tělo produkovat různé látky. A to je ona “opojná chemie”, která, jak se říká, mezi námi je. To je ona zamilovanost – chemie, která nám znemožňuje vnímat dotyčnou osobu reálně. Zamilovanost je tedy dlouhodobá chemická reakce organismu, kdy naše tělo produkuje oxytocin, vazopresin a fenyletylamin, díky kterým jsme doslova fascinování svým objektem. A pak do toho všeho vstupuje ještě sexuální pud. Sečteno a podtrženo – zamilovanost = poblouznění smyslů.
Stále stejná špatná volba partnerů
Někteří jedinci mají pocit, že se vždy zamilují do podobného typu osobnosti. Velmi často si právě ženy říkají: “Já snad ty nevěrníky přitahuji!” Stejně jako muži si mohou říkat: “Proč zrovna já musím natrefit zase na další fintilku! Chci už konečně ženskou pro život!” Ano, tohle přesně způsobuje onen chemický proces a jiskra, o které jsme si psali výše. Dobrou zprávou je, že tohle můžeme velmi snadno rozpoznat a změnit to. Jestliže preferujete (vědomě či podvědomě) stále stejný typ lidí, lze si toho všimnou. Uvědomte si, že jestliže přeskočí jiskra mezi vámi a takovou osobou, neznamená, že je to ta správná osoba pro vás a že to, co cítíte je to pravé a správné. Znamená to pouze to, že jste si do té osoby projektovali dřívější zkušenost, která vám je blízká a proto se teď cítíte dobře.
Jak si vybíráme partnery?
Partnery si vybíráme na základě několika různých faktorů. Za výběr partnera může nejen naše genetika, ale především rodiče, kteří formovali nejen naši osobnost, ale současně nám předkládaly vzory partnerského chování. Ovlivňují nás také sourozenecké vztahy a dřívější partnerské zkušenosti. Některé ženy si stále dokola vybírají např. autoritativní muže. Pokud jí to vyhovuje, není důvod cokoliv měnit. V opačném případě je možné tuhle “zakodovanost” rozklíčovat za pomoci psychologické terapie. Ta pomůže odhalit, proč si tyto ženy vybírají právě tento typ osobností a proč se na nich stávají závislé. Může se jednat právě o nevědomý vliv rodičů, nízké sebevědomí atp. Jakmile tohle pochopíme, budeme moci změnit vzrozce, díky kterým si vybíráme stále dokola nevhodné partnery pro život.
Jestliže si tedy uvědomíme, co to vlastně ta zamilovanost je, pochopíme, že je to pouze a jen chemická reakce, která s citem jako takovým nemá příliš společného. Jestliže se dostaví onen opojný pocit zamilovanosti, neznamená to, že je ten dotyčný pro nás tím pravým. Někdy je lepší nechat tenhle pocit pomatenosti “uklidnit” a sundat si růžové brýle a podívat se na náš objekt zamilovanosti reálně.
Je prokázáno, že mnoho vztahů, které začínají zamilovaností, nekončí příliš dobře oproti těm, které byly dohodnuté. Jsme zvyklí, že navazujeme vztahy právě na základě zamilovanosti. I z toho důvodu je u nás tak vysoký počet rozvodů. Vztahy, které však vznikají na základě zralé úvany o povahách partnerů, životních preferencí, filozofie a koničků, tyto vztahy mnohem vyšší šanci, že se nerozpadnou.
Romantici momentálně asi přišli o své romantické naděje. Nebojte se, tu a tam se skutečně stane, že tahle “chemická” reakce se změní na hluboký cit lásky. V tomto případě začneme na vztahu pracovat. Začneme partnera naslouchat, začneme jej oceňovat a začneme o vztah pečovat. Snažíme se jak jen můžeme, aby vztah fungoval.
Paradoxní je ovšem fakt, že přestože všichni toužíme po pravé celoživotní lásce, většina z nás se chová tak, aby ji nikdy nenašel. Čím jste starší, tím těžší je pro nás najít takového partnera, kterého bychom akceptovali se vším všudy. Velmi často se stává, že nám potenciální partner v něčem prostě nesedne. Všichni bychom si měli položit otázku: Jsem opravdu připraven/a na vážný vztah? Někteří jedinci sice mají vážný a dlouhodobý vztah, ale nejsou emočně ještě natolik vyzrálí, aby tento vztah zpečetili sňatkem. U některých jedinců je to pouze otázkou času, jiní prostě emočně nedozrají nikdy.
PLNĚ S VÁMA SOUHLASÍM , ALE CHTĚL BYCH TAKY NAPSAT LIDEM URČITÉ OSOBNÍ POZNATKY. ZAMILOVANOST JE POUZE VĚC VÁŠNĚ A TOUHY–JÁ TOBĚ , TY MNĚ . TO ALE S OPRAVDOVOU LÁSKOU NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO–LÁSKA SKUTEČNÁ NIC NEŽÁDÁ ALE JEN DÁVÁ NEBO SE OBĚTUJE. A TO JE TEN KÁMEN–PRO HODNĚ LIDÍ NEPOCHOPITELNÝ. JE TO ASI TAK , ŽE ČÍM JE CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA URČITÉHO JEDINCE VÍCE MATERIALISTICKY ZALOŽENA NEŽ IDEALISTICKY–TAK TITO JEDINCI AT MUŽI NEBO ŽENY , VĚTŠINOU ZAŽÍVAJÍ JEN ZAMILOVANOST KTEROU NAZÝVAJÍ LÁSKOU. VYSVĚTLIT JIM TO NEMŮŽETE , PROTO ŽE , PRO JEJICH POVAHU TO VLASTNĚ ANI POCHOPIT NEMOHOU. CO S TÍM . UČIT SE–MILOVAT BEZ PROSPĚCHU. JARDA.