Morušovníky byly dříve hojně rozšířené a oblíbené ovocné stromy. Jejich plody jsou velmi chutné. Ve zdejším klima se jim dobře daří, proto se moruše opět vracejí na naše zahrady. Podívejme se, jak je pěstovat. Díky jejich sladkým plodům si můžete obohatit jídelníček o lahodné ovoce.
Obsah článku
Morušovníky a moruše
Moruše jsou plody ovocného stromu morušovníku, latinsky Morus, který byl ještě v 19. století v našich končinách hojně rozšířenou plodinou. Morušovníky jsou známé už z dob antiky a dařilo se jim hlavně na jihu Evropy, odkud se rozšířily do dalších oblastí. Dříve rostly snad na každé zahradě, podél promenád a na teplých a slunných místech. Ve 20. století ale došlo u nás k postupnému zániku morušových stromořadí. Je to ale škoda, protože jim zdejší podnebí prospívá a snesou i naše zimy.
Plody morušovníku
Rozlišujeme dva typy. Plody morušovníku černého jsou velké, sladké a šťavnaté šištice, které tak trochu připomínají velké ostružiny. Morušovník červený má asi nejsladší purpurové plody. Jde ale na rozdíl od bílého a černého druhu o dvoudomou rostlinu, takže musíte pěstovat samčí i samičí strom. Stejně vypadají i bílé plody morušovníku bílého, které mají o něco méně výraznou chuť jako černé a červené moruše. Můžete narazit i na morušovník růžový. Z jednoho stromu morušovníku můžete sklidit až 100 kilogramů moruší. Morušovníky si oblíbily housenky bource morušového.
Morušovník na hedvábí i soudky
Housenky bource morušového milují listy morušovníků. Požírají je a pak na nich vytváří kokony z pravého hedvábí, které je velmi ceněné v textilní výrobě. Ze dřeva těchto stromů se také zejména v Turecku zhotovují skvělé hudební nástroje. V Japonsku zase z morušového dřeva hojně vyrábějí speciální soudky.
Pěstování moruše
Morušovníkům se daří zejména na jižní Moravě, tedy v oblastech, kde se pěstuje vinná réva. Pokud má příhodné podmínky pro pěstování, rodí i 2x do roka. Morušovníky jsou impozantní stromy, které růstu potřebují dostatek místa a pak dorůstají až do výšky 18 metrů. Často se pěstují jako solitéry.
Podmínky pro pěstování
Morušovníky nemají rády mokrá a chladná stanoviště. Vytvářejí bohatý kořenový systém, který zasahuje do velké hloubky a zajistí si samy potřebnou výživu. Proto není třeba je přihnojovat. Dopřejte jim k růstu dostatek místa, ať jejich kořenový systém nenarušuje kořeny ostatních stromů.
Kdy sázíme morušovníky
Stromky morušovníků sázíme na jaře nebo na podzim. Před výsadbou důkladně namočíme jejich kořeny na několik hodin do vody, nejlépe přes noc. Ke stromkům dáváme podpěrný kůl, aby se nám mladé kmínky stromků nevyvrátily. Po zasypání jámy stromek ke kůlu dobře připevněte. Korunu stromů většinou není třeba ani prořezávat, u starších stromů se řez neprovádí.
Kdy začne morušovník plodit
Ve třetím až čtvrtém roce nám začnou morušovníky plodit. Asi v osmém roce se už můžeme těšit na větší úrodu sladkých moruší. Plody dozrávají postupně. Nejlépe se sklízí sklepáváním do rozprostřené plachty. Jediný strom dokáže vyplodit i 100 kilogramů sladkých moruší, ze kterých můžete udělat šťávu, mošt, sirup či marmeládu, zavařeninu či kompot, nebo použít do koláčů, dezertů a zmrzlin.
Jak použít moruše
Moruše je třeba ihned po sklizni zkonzumovat nebo konzervovat, protože nevydrží dlouho čerstvé. Dají se přidávat do jogurtů, smoothies, ovesných a jiných kaší nebo ovocných salátů. Výborné jsou i sušené. Vyrábějí se z nich i vína, dokonce i pálenka. Prášek ze sušených moruší se používá jako přírodní barvivo a sladidlo.
Blahodárné účinky moruše
Moruše se využívají v lidovém léčitelství. Ulevují od bolesti v krku, pomáhají při uvolňování a vykašlávání hlenů a dezinfikují ústní dutinu. Díky vysokému obsahu vlákniny a pektinu také ulevují při zácpě.
