Jistě také dobře znáte momenty, kdy je vám mizerně, chvíli se klepete zimnicí a chvíli vás zase polévá pot. Horečku nemá nikdo rád, ale je nezbytným pomocníkem našeho těla. To se díky ní dokáže účinněji bránit bakteriím a virům, které způsobují infekci. Svou snahou utlumit ji už v začátku se nám možná na chvíli uleví, ale paradoxně tím ztěžujeme svému tělu práci. Když ji ale zase necháváme dlouho bez povšimnutí a spoléháme se jen na to, že sama přejde, může to mít vážné následky. Jak se tedy vyznat v tom, kdy nechat bojovat svůj organizmus samotný a kdy už zasáhnout?
Obsah článku
Jaké jsou hranice normální teploty a horečky?
Nejdříve si řekněme, jaké jsou běžné hodnoty teploty a kdy už se jedná o horečku. Normální teplota těla je zhruba 36,7°C, ale tento údaj poměrně individuální. U někoho může být o několik desetin stupně nižší, u jiného zase o trochu vyšší. Mění se také v závislosti na denní době nebo okolním prostředí. Od 37°C do 38°C jde už o zvýšenou tělesnou teplotu a od 38°C výše o horečku. Od 39,5°C se pak jedná o velmi vysokou horečku a nad 40°C o horečku vyžadující lékařskou pomoc, protože taková už obvykle doprovází závažnou infekci, která by se mohla velmi rychle a nebezpečně rozvinout. Při teplotě 41°C nastupuje u člověka zmatenost a halucinace. Pokud stoupne až na 42°C, nastává celkový kolaps organizmu a smrt. Takové krajní hodnoty jsou naštěstí ojedinělé, protože většina lidí zamíří k lékaři dříve, než se stav takto zhorší.
Nárůst teploty je žádoucí reakcí těla na ohrožení
Horečka není nemoc, i když na ni existují léky. Je průvodním jevem onemocnění, kdy naše tělo napadnou viry či bakterie a organizmus jim odpoví vysláním zánětlivých látek do krve. Jakmile tyto látky zvané pyrogeny doputují do mozku, předají tam vzkaz, že je třeba zvýšit tělesnou teplotu. Toto zvýšení teploty má zcela praktický důvod. Vyšší teplota totiž urychlí a zefektivní všechny imunitní procesy. Silnější protiútok imunity zvyšuje šanci na poražení nepřátelských organizmů a tím úspěšné vyléčení. Jak je tedy zřejmé, zvýšená teplota je u onemocnění žádoucí a není dobré ji ihned tlumit. Sice je to nepříjemné, protože ji obvykle provází další příznaky jako bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, únava nebo zimnice, ale urychlíte tím celkovou léčbu.
Zvýšenou teplotu není třeba snižovat, postačí klid na lůžku
Co tedy dělat, když vaše tělesná teplota začne stoupat? Dokud nepřekročí hranici horečky, je nejlepší nechat tělo bojovat svými silami a nepotlačovat teplotu léky. Určitě ale hned zalehněte do postele a dodržujte klid na lůžku, dokud nemoc neodezní. Situace občas sice žádá vzít si hned pilulku a pokračovat v pracovním tempu, ale věřte, že tím svému organizmu velmi škodíte. Za prvé mu bráníte v boji s infekcí, která se tak nemusí pořádně vyléčit a může dokonce přejít v chronickou podobu, a za druhé jej to zbytečně vysiluje a snižuje se tím i obranyschopnost pro příště.
Na horečku pomohou léky, jen pozor na dávkování
Jakmile se ale tělesná teplota překročí hranici 38°C, pak už ji klidně pro svou úlevu snižujte. Použít k tomu můžete léky s různou účinnou látkou, paracetamolem, kyselinou acetylsalicylovou nebo ibuprofenem. Dejte si ale pozor na to, kolik a v jakém časovém rozmezí léky užíváte. Doporučuje se dodržovat minimálně šestihodinové intervaly mezi jednotlivými dávkami. Pokud se vám neulevilo, nebo se horečka rychle vrátila, můžete si v mezičase vzít lék s jinou účinnou látkou.
