Hypotenze aneb Nízký tlak také umí potrápit

Hypertenze (vysoký krevní tlak) s sebou přináší rizika vážných onemocnění, bere se jako nemoc a podle toho se i léčí. Oproti tomu hypotenze (nízký krevní tlak) obvykle životu nebezpečná není a nepovažuje se tak za nemoc v pravém slova smyslu. Některým lidem nízký krevní tlak opravdu nezpůsobuje žádné potíže, obzvlášť pokud je trvale snížen jen mírně. Pro jiné ale představuje problém, který jim dokáže pořádně znepříjemnit život.

Jaký tlak je v normě a jaký už ne?

U krevního tlaku se měří dvě hodnoty, systolický tlak (nejvyšší hodnoty tlaku krve, kterými působí na cévy ve vypuzovací fázi srdce) a diastolický tlak (nejnižší hodnoty při plnění srdečních komor). Naměřené hodnoty se zapisují jako dvě čísla uváděná v jednotkách torr (mm Hg, milimetr rtuťového sloupce) oddělená lomítkem, první z nich je tlak systolický, druhé tlak diastolický. Ideální hladina krevního tlaku je 90-120/60-80 mm Hg, ale velmi záleží na mnoha faktorech jako je věk člověka, jeho momentální fyzický stav, psychické rozpoložení či okolní teplota. Při vyšších hodnotách, obzvláště nad 140/90 mm Hg, jde o vysoký krevní tlak – hypertenzi. O nízkém krevním tlaku – hypotenzi se mluví ve chvíli, kdy má člověk hodnoty tlaku nižší než 100/65 mm Hg.

Projevy a následky nízkého krevního tlaku

Při nízkém krevním tlaku nedochází k dostatečnému prokrvení orgánů a částí těla. Krev se sice dostane všude, ale pomaleji, což vede k horšímu zásobení kyslíkem. Nejvíce bývají postiženy části těla, které jsou nejdále od srdce, tedy končetiny a mozek. Právě ten na nižší příjem kyslíku reaguje citlivě. Následkem je motání hlavy, mžitky až černo před očima a závratě, někdy vedoucí až k omdlení. Při těchto stavech hrozí i vážné úrazy, protože může dojít k nekontrolovaným pádům. Postiženého přepadá také celková únava, ospalost a slabost, hůře se koncentruje, přidávají se často i bolesti hlavy a nevolnost. Člověk s nízkým tlakem má také studené končetiny a je zimomřivý. Pokud je tlak dlouhodobě výrazně nižší a postižený se neléčí, trpí některé jeho orgány natolik, že mohou selhat. Týká se to především ledvin, srdce a mozku. To už jsou ale naštěstí komplikace, které se objeví jen velmi zřídka.

Možné příčiny hypotenze

Příčin nižšího krevního tlaku může být poměrně mnoho. Někdy je za tím dehydratace nebo nedostatek živin ve stravě, jindy třeba léky (například na spaní, některá antidepresiva, diuretika, alfa nebo beta blokátory a další medikamenty). Mohou to ale být i vážné akutní situace jako těžká ztráta krve a těžká alergická reakce. Za dlouhodobými problémy pak mohou stát srdeční problémy, zvýšená nebo snížená činnost štítné žlázy, diabetes nebo nedostatečná činnost nadledvin. V určitých situacích je nižší krevní tlak fyziologickým jevem, který postupem času přejde. Vyskytuje se u dospívajících jedinců, především dívek, kdy se krevní oběh nestačí rychle přizpůsobit rostoucímu tělu. Také v těhotenství se krevní tlak obvykle snižuje, protože srdce musí zásobovat navíc i plod.

Diagnostika a léčba

Pro diagnostiku nízkého krevního tlaku je potřeba změřit krevní tlak opakovaně. Poté může lékař přistoupit i k dalším testům, které mu pomohou odhalit příčinu problému, v jejím odstranění totiž spočívá léčba hypotenze. Obvykle pomáhají především režimová opatření. Jsou jimi dostatečný pitný režim, lehké dosolování jídel (sůl zvyšuje krevní tlak), zvýšený příjem vitamínu C, popíjení černého nebo zeleného čaje během dne (káva také pomůže, ale jen chvilkově), nošení kompresních punčoch, pravidelné sportování a otužování posilující cévní systém. Podle babských rad pomáhá také lékořice nebo rozmarýnové víno. Alkohol také umí zvýšit krevní tlak, ale jeho pravidelná konzumace se rozhodně nedá doporučit. Důležité je naučit se vyhýbat rizikovým situacím, například neměnit polohu těla příliš rychle a nevystavovat se velkému vedru. Léky bývají až krajním řešením, když nepomáhají žádné jiné způsoby pomoci a hypotenze opravdu komplikuje život člověka.