Pásovému oparu se odborně latinsky říká herpes zoster. Jedná se o velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění virového původu, které silně připomíná vyrážku způsobenou planými neštovicemi.
Obsah článku
Obvyklé příčiny pásového oparu
A právě virus, který způsobuje neštovice je také částečnou příčinou pásového oparu, přestože se tvrdí, že neštovice může mít člověk jen jednou za život. Neštovicový virus stále přetrvává v buněčných gangliích a pokud přijde patřičný podnět, může se znovu nemoc rozvinout právě v podobě pásového oparu.
Obvyklé projevy pásového oparu
Hlavním příznakem pásového oparu je nepříjemná, pálivá a píchavá bolest v oblasti, kde se po výskytu této bolesti začíná objevovat malá drobná, začervenalá skvrnka. Ta se postupně zvětšuje a množí a zakrátko z tohoto místa začíná vytékat čirá tekutina, která po zaschnutí vytvoří strup a ten se později odloupne. Nejčastěji se tyto vyrážky objevují v oblasti hrudníku a obličeje.
Možnosti léčby pásového oparu
Léčba pásového oparu je snadná, pokud je zachycena v rané fázi výskytu nemoci. Pokud nenastanou žádné komplikace a nemoc se podaří zachytit do tří dnů od začátku výskytu problémů, trvá léčení asi zhruba týden. Léčba probíhá symptomaticky, což v podstatě znamená zaměření léčby na projevy nemoci, ne na její příčiny. U starších pacientů se při léčbě pásového oparu podávají antibiotika z důvodů prevence proti dalšímu virovému nakažení. Při nakažení touto chorobou se také doporučuje zvýšit příjem vitamínu B. Není však prokazatelně dokázáno, že vitamín B má na hojení pásového oparu výrazný vliv.
Rizika a komplikace pásového oparu
Nejnebezpečnějším rizikovým faktorem u pásového oparu je ohrožení imunitního systému a v důsledku toho snížená schopnost obrany organismu. Ohrožení imunitního systému je typické pro pacienty staršího věku, proto je pásový opar nebezpečný hlavně u těchto pacientů.
