Víte, co je roztroušená skleróza, jaké má příznaky a jak ji poznat?

Roztroušená skleróza může postihnout jakoukoliv část našeho mozku nebo míchy. Napodobuje celou řadu mnoha neurologických onemocnění. Nemá žádné specifické projevy, které by na diagnózu ukazovaly jednoznačně. Jsou však příznaky, které jsou pro ni více typické, než pro jiné nemoci.

Co je to?

Roztroušená skleróza je neurologické onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, tedy mozek a míchu. Jde o chronické neboli dlouhodobé a progredující, tedy postupující onemocnění. Jde o postižení zrakového nervu, míchy a mozkového kmene.

Příčiny roztroušené sklerózy

Příčinou postižení centrálního nervového systému je autoimunitní zánět, který napadá myelinové obaly nervových vláken. Ta přestávají plnit svou funkci a nerozvádějí nervové vzruchy po těle. Napadená nervová vlákna pak nechrání obaly, ztenčují se a postižené nervové buňky zanikají.

Příznaky roztroušené sklerózy

První příznaky se většinou objevují u mladých lidí ve věku mezi 20. a 40. rokem. Ženy nemoc postihuje 2x až 3x častěji než muže. V ČR trpí roztroušenou sklerózou asi 15 000 až 17 000 pacientů.

U většiny nemocných probíhá na počátku nemoc atakovitě. Objevují se nové neurologické potíže, které však mohou po léčbě, ale i zcela spontánně úplně vymizet. Náhle vzniklé neurologické potíže jsou označovány jako ataky nebo relapsy a trvají nejméně 24 hodin.

U jednoho pacienta se mohou současně objevovat různé typy atak. Vždy záleží na systému, který je nemocí postižen. Po období těchto atak přichází s odstupem několika let pomalé a postupné zhoršování stavu. Zejména se zkracuje dosah chůze.

Asi 50 % pacientů potřebuje po uplynutí 15. let trvání nemoci při chůzi oporu. Dobře a včasně nasazená léčba může interval významně prodloužit. Bývá to o dalších 7 až 14 let.

Nejčastější projevy roztroušené sklerózy

• Poruchy citlivosti jako je brnění, mravenčení, pálení, změna citlivosti na teplo a chlad, někdy i snížená citlivost. Vyskytují se často na polovině těla, nebo symetricky na nohou, trupu, nebo jen na prstech rukou či nohou.
• Poruchy hybnosti a pohybu, kdy se projevuje slabost horních a dolních končetin. Často je postižena jedna strana, nebo obě dolní končetiny. Jde o pocity neobratnosti ruky, slabosti, rychlého nástupu únavy, neohrabanosti, zakopávání a zhoršení fyzického výkonu.
• Zánět očního nervu neboli retrobulbární či optická neuritida postihující většinou jedno, někdy obě oči. Jde o pocit zamlženého vidění, horšího kontrastu barev a přesvětlení, častá bolest oka při jeho pohybu, výpadky ve zrakovém poli, akutně až ztráta zraku na postiženém oku.
• Nadměrná únava nezávisle na stupni postižení.
• K psychickým projevům často patří deprese, ale ta sama o sobě není příznakem nemoci.
• Poruchy chování a paměti se projevují poruchami soustředění, zapomnětlivostí, zhoršenou schopností řešit úkoly denního života, někdy projevy demence.
• Kmenové příznaky při postižení centra hlavových nervů a nervové dráhy. Závratě, nejistá chůze, dvojité vidění a spontánní záškuby očí neboli nystagmus, ochrnutí lícního nervu, obličejové bolesti, zhoršená řeč a polykání.
• Mozečkové postižení se projevuje poruchou rovnováhy, nejistou chůzí, špatně mířenými pohyby, třes rukou a zhoršení výslovnosti.
• Změny močení se projevují u 90 % pacientů. Porucha frekvence močení či nemožnost úplného vyprázdnění močového měchýře, inkontinence, časté močové infekce, problémy se stolicí, sklon k zácpě, ale i inkontinence stolice. U mužů často porucha erekce.

Následná léčba

Léčba roztroušené sklerózy musí být zahájena co nejdříve od stanovení diagnózy. Léčebně je ovlivnitelná pouze časná fáze zánětu, kdy dochází k úbytku neuronů. Tzv. neurodegenerace, úbytek neuronů, je léčebně neovlivnitelná.

• Akutní terapie

Léčba každé ataky, delší než 24 hodin. Nové neurologické potíže, zhoršující se, či vracející se potíže. Pacient bere dlouhodobé léky v podobě kortikosteroidů, konkrétně methylprednisolon – Solumedrol, do žíly či orálně. Dávka 3 až 5 g Solumedrolu většinou po 500 mg až 1 g v jednotlivé dávce.

Při nesnášenlivosti se dává nitrožilně dexametazon. Pak lze navázat podáváním kortikosteroidů v tabletách, jako je Prednison či Medrol, s postupným snižováním dávek.

• Dlouhodobá terapie

Dlouhodobá terapie má snížit výskyt atak a zpomalit průběh onemocnění. Terapie DMD, z angličtiny „disease modifying drugs“ neboli léky modifikující průběh onemocnění. Léčba má být zahájena co nejdříve při stanovení diagnózy, 4 týdny od neurologem potvrzené diagnózy. Podávají se léky s vyšší účinností, terapie cytostatiky, IVIG – intravenózní imunoglobuliny v infuzi či symptomatická terapie.