Záchvaty vzteku u čtyřletého dítěte jsou poměrně normální. Nejen, že dítě reaguje na něco, co mu zakazujeme, ale také si vymezuje svou osobnost a prostor. Záchvaty vzteku u starších dětí by však neměly být tak časté, protože už mají mnohem víc rozvinuté chápání. Co záchvaty vzteku u školáka způsobuje? A jak je to se vztekem u dospělých?
Záchvaty vzteku u ročního dítěte mohou nejednoho relativně novopečeného rodiče překvapit. Vždyť jejich potomek byl ještě nedávno tak spokojený a hodný! Tak proč najednou není? Děláme něco špatně?
Abychom vás trochu uklidnili, ne vždy je vina na straně rodičů. Mnohdy je to prostě jen vývoj, který poukazuje na to, že dítě si mnohem víc uvědomuje samo sebe. A i když je to nepříjemné, může tím dávat najevo zklamání a další emoce, se kterými se neumí vypořádat tak, jako to umíme my dospělí.
Z toho důvodu je důležité záchvatům vzteku trochu rozumět a ne hned dítě osočovat z neposlušnosti či z nevhodného chování. Jindy je naopak potřeba poznat, že dítě zkouší vaše hranice a je potřeba mu nastavit mantinely.
Obsah článku
Malé děti a záchvaty vzteku
Záchvaty vzteku u dvouletého dítěte vnímáme jako něco, co bychom si dokázali v průběhu výchovy odpustit. Jenže, ať mnohdy děláte co chcete, ony stejně přijdou. A vám akorát pokazí den.
Ovšem, zkuste se nad tím trochu zamyslet. Rodiče a další dospělí lidé mají schopnost (a taky možnost) rozhodovat o svém životě. Můžete jít běhat ven, když na to máte chuť. Můžete si jít kdykoliv pro čokoládu do skříně. Nebo se můžete rozhodnout, že se vám nechce do práce a vezmete si dovolenou. Avšak dítě o sobě rozhodovat nemůže. Je plně závislé na tom, co po něm chceme. I když by ono samo chtělo dělat něco jiného. No, není to frustrující? Pokud se na dětský záchvat vzteku podíváte touto optikou, bude pro vás najednou mnohem pochopitelnější.
A jak už jsme se zmínili v úvodu, jak dítě stárne, začíná se chovat jako samostatná jednotka. Zároveň ale nemusí umět dospěle zpracovávat emoce a vjemy, které k němu přicházejí. Proto se zamyslete nad tím, zda za vztekem nemůže být například strach, nebo frustrace.
Co když přijde záchvat vzteku v noci?
Někteří lidé říkají, že dítě by si nemělo zvykat na to, že rodiče splní všechna jeho přání. Na druhou stranu, tímto postojem světu říkáte, že na dětských emocích nezáleží a že je v pořádku, když někomu nevyjdete vstříc. Což nejspíš už nezní tak vznešeně, ani výchovně.
Ačkoliv jsou záchvaty vzteku v noci u dítěte nepříjemné, nejlepší volbou bude, když dítě ujistíte, že jste s ním a že ho máte rádi. Na každého funguje něco jiného, ale pevným a vřelým objetím nelze prakticky nikdy nic pokazit.
Jak si se záchvaty vzteku pomoci a jak jim předcházet
Vztek je jedna z emocí. Je proto naprosto normální ho čas od času cítit a není potřeba se za něj stydět. Důležitější je, abychom ho uměli správně ventilovat. U dětí, které ještě nejsou rozumné, je potřeba, abyste je nebili. I když vás hodně svrbí ruka. Co si z toho totiž dítě odnese do budoucna? Že pokud je vzteklé, může bít i ono vás. Takže nakonec se z toho stane nekončící boj prosycený zoufalstvím.
Nejlepší je, pokud se vy i vaše dítě naučíte společně pořádně nadechnout. A přiměřeně situaci a věku budete (klidně) mluvit o tom, co se stalo a co byste potřebovali k tomu, abyste se mohli zase uklidnit a cítit se v pohodě. V překladu to znamená, že pokud vás bolí hlava a dítě hlučí, nebudete na něj křičet, ale klidně mu řeknete: Prosím, mohl(a) by sis chvíli hrát sám(a)? Bolí mě hlava a potřeboval(a) bych chvíli odpočívat. Ale můžeme si spolu pohrát odpoledne/večer/zítra (jakýkoliv jiný časový interval, který bude dítě chápat).
Jak je to se záchvaty vzteku u starších dětí?
Za záchvatem vzteku u starších dětí může být zanedbávání jeho duševních potřeb a přetěžování. Dítěti je často jedno, že může chodit na několik kroužků týdně, když nemá čas na odpočinek a na aktivity, které může dělat jen tak pro radost. A také by bylo mnohdy raději, kdybyste se pravidelně zastavili a věnovali mu svou pozornost. Pokud jsou ale záchvaty vzteku časté a cítíte, že dítě dostává to, co potřebuje, vezměte ho k dětskému psychologovi. Nelze totiž vyloučit nějakou nemoc, nebo poruchu (třeba ADHD).
Záchvaty vzteku a dospělí
I dospělí jsou často vzteklí. Pak sahají po alkoholu, nebo něco rozbijí. Nebo se pořádně pohádají a řeknou něco, čeho později litují. Z toho důvodu se určitě vyplatí se vnitřně zklidnit a jednat až poté, co opadnou největší emoce.
Pomoci vám s tím může například procházka nebo nějaký akčnější druh sportu. Vztek a agresi dokáže celkem účinně zahnat i žvýkání žvýkačky a mačkání antistresového balonku. Nezapomeňte dýchat a být ke svému okolí naprosto otevření. To neznamená, že druhé straně vmetete do tváře její neschopnost, ale jasně sdělíte své potřeby a postoje.
Jakým způsobem zvládáte vztek u dětí a u své vlastní osoby vy?
Zdroje informací
https://www.healthline.com/health/anger-issues – Potíže se vztekem (anglicky)
https://www.yalemedicine.org/conditions/anger-issues-in-children-and-teens – Vztek u dětí a mladistvých (anglicky)
https://www.empoweringparents.com/article/child-rage-explosive-anger-in-kids-and-teens/ – Jak zvládat vztek u dětí? (anglicky)
