Sporné potraviny u dětí – kdy a jak je zavádět

Food

Jakmile dítě přejde z mateřského mléka na jinou potravu, každá maminka zákonitě začne řešit, co mu smí a co naopak nesmí dávat jíst. Všechny přece chceme pro své děti to nejlepší, a proto je toto téma tím, co se nejméně v několika příštích měsících života našeho drobečka bude neustále opakovat. Většina zásad stravování dětí je celkem jasná. Měly by jíst vyváženou stravu s velkým množstvím ovoce a zeleniny, co nejméně sladkého, žádné tučné a přesolené uzeniny nebo dokonce fastfoodová jídla. Ale jak je to s potravinami, které mohou být případné alergeny? Možná vás také napadá, zda je váš drobek už dost velký na ořechy, jak je to doopravdy s kravským mlékem či jestli jsou ryby pro dítě skutečně zdravé nebo naopak mohou škodit? Vědecké týmy se těmito otázkami neustále zabývají a mnohá dřívější doporučení se díky tomu mění. Například lepek byl ještě donedávna odsouván na co nejpozdější dobu kvůli riziku vzniku alergie, podle nových studií se však má zavádět ze stejného důvodu už mezi čtvrtým a sedmým měsícem věku dítěte. Pokud tedy ve vaší rodině není zvýšená pravděpodobnost výskytu alergií nebo jiných zdravotních obtíží souvisejících se stravou, možná se některých potravin obáváte zbytečně. Podívejme se spolu na ty potraviny, které vyvolávají nejvíce diskuzí.

Kravské mléko

Pro kojence a batolata je nejzdravější mateřské mléko, o tom není nejmenších pochyb. Jakým mlékem jej však nahradit po ukončení kojení? Hodně pediatrů se přiklání k umělému mléku a to do dvou až tří let věku dítěte. Není to ale ani tak z důvodu možného vzniku alergií na kravské mléko jako dříve, ale spíše proto, že kravské mléko obsahuje hodně bílkovin a minerálů, které zbytečně zatěžují ledviny dítěte. Také oproti UM naopak neobsahuje tolik potřebných vitamínů a železa, které jsou do UM přidávány. Přesto není užívání UM nutné a kravské mléko můžete dítěti po jednom roku života klidně podávat, doplňujte ho ale i jinými mléčnými výrobky, především kysanými, které obsahují probiotické kultury a vitamín D. Vitamíny a další živiny dítě získá i z jiných potravin, které jsou základem pestré stravy. Jako náhradu za kravské mléko nebo doplněk k němu můžete zvolit i kozí či ovčí mléko, platí u nich ale to stejné jako u kravského mléka. Rozhodně se však vyhněte nízkotučným variantám, ty nejsou pro děti vůbec vhodné.

Celozrné pečivo

Klidně ho batole může konzumovat, ale s mírou, aby ho nebolelo bříško. Obsahuje totiž velké množství vlákniny, která je sice důležitá pro zažívání, ale dětský organizmus jí potřebuje celkem málo (existuje vzoreček: věk v letech + 5 g = denní dávka vlákniny). Důležité je podávat k takovému pečivu hodně tekutin.

Ryby

Rybí maso je důležitým zdrojem omega-3 esenciálních mastných kyselin, a nemělo by proto chybět v jídelníčku každého z nás. Kromě toho obsahují ryby také přínosné bílkoviny a naopak nízké množství nasycených tuků, které vhodné nejsou. U dětí však někteří odborníci varují před obsahem těžkých kovů v rybách a mořských plodech, jež získávají ze znečištěné vody. Ryba je také velmi silným alergenem, což bývá další příčinou strachu z ní. Není však třeba se jí u batolete úplně vyhýbat. Jakmile má dítě ve stravě zavedeno maso, můžete vyzkoušet i rybu. Zpravidla se však doporučuje počkat zhruba do jednoho roku věku. Dbejte však na to, jakou rybu a kde kupujete, volte vždy čerstvé ryby z ověřeného zdroje. Nevhodná je pak také jejich úprava smažením, ale to platí u všech dětských jídel. Při konzumaci dejte velký pozor na kosti a rybu dítěti důkladně oberte.

Vejce

Stejně jako ryba, také vejce obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité například pro správný vývoj mozku. Do stravy se vajíčka zařazují hned s masem, ze začátku se však doporučuje jen podávání žloutku, s bílkem se obvykle čeká opět do jednoho roku věku. Vejce by mělo být součástí dětského jídelníčku nejméně jednou týdně, kdy může v obědu úplně nahradit maso.

Sója

Hlavním argumentem odpůrců sóji, kromě možné alergie na ni, je její obsah izoflavinů, které se v těle chovají podobně jako ženské hormony estrogeny. Pokud však patří sója a výrobky z ní mezi vámi běžně konzumované potraviny a zacházíte s ní rozumně, není proč ji odpírat ani batoleti. Zařaďte ji opatrně do jeho jídelníčku, ale nepřehánějte to s jejím množstvím ani četností. Bohatě stačí podat ji v jídle třeba jednou za čtrnáct dní.

Med

Med je zdravý a není důvod ho nepoužívat k oslazení čaje u batolete kolem jednoho roku. To už má natolik kyselé prostředí v žaludku, aby zlikvidovalo případné bakterie Clostridium botulinum, které v něm bývají obsažené.

Houby

Tak ty by opravdu do jídelníčku malého dítěte neměly patřit a to hned z několika důvodů. Existuje riziko posbírání nejedlých či dokonce jedovatých hub, jejich nesprávných skladováním a úpravou také mohou vzniknout jedovaté látky. Kromě toho jsou houby těžko stravitelné a bříško malého dítěte si s nimi jen tak neporadí. Pokud je přesto chcete dítěti zkusit podat, raději je použijte jen jako koření do polévky než jako hlavní jídlo. Houbám byste se měly takto vyhýbat až tak do pěti let věku dítěte.

Ořechy

Zhruba do tří let nejsou pro dítě vhodné. Největším rizikem jsou u nich plísně, které je velmi často napadají a na první pohled přitom nejsou vůbec patrné. Vzhledem k tomu, že jde o malé a tvrdé kousky, hrozí také riziko vdechnutí a udušení. Pokud chcete, můžete ořechy nahradit například pastami z nich, které jsou k dostání ve zdravé výživě a jsou vhodné třeba k natírání na pečivo.

Citrusové ovoce

Stejně jako například jahody jsou i citrusové plody silnými alergeny a často se po jejich konzumaci objevuje kopřivka nebo jiné projevy reakce organizmu. S ochutnáváním takového ovoce počkejte alespoň zhruba do prvních narozenin dítěte a nejdříve zkoušejte vždy jen malé množství.

U stravy malých dětí platí hlavně všeho s mírou a přitom co nejpestřeji. Při zavádění čehokoliv nového dodržujte odstup alespoň dvou až tří dnů, aby byl včas odhalen zdroj případné reakce. Batole po prvním roce by mělo pomalu přejít na běžnou stravu, jen trochu upravenou vzhledem k jeho věku. Nebojte se nových potravin, jen málo z nich je pro děti opravdu nevhodných.

 

Štítky:, , ,

Podobné články

od
Předchozí článek Další článek

Komentáře

    • Kuckalík
    • 1.11.2016
    Odpovědět

    Já musím jako vyzvavačka zravého životního stylu, přiznat že probiotická kultura je naše tělo opravdu důležitá, vždy na podzim jsem měla problém se zaříváním, nevím čím to bylo, jím celozrné pečivo, ořechy zeleninu i mléčné výrovky a dokonce jsem si dávala šťávu z bílého zelí, nic nepomáhalo! Tak jsem si nechala poradit přírodní doplněk stravy s probiotiky od valosunu a musím říct, že mi opravdu pomohli a zažívání podpořili a jako bonus už nejsem víc než 2 roky nemocná!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ohodnoťte tento článek
0 sdílení